Rekonstrukce a přístavba, MŠ a ZŠ Velký Týnec
fáze projektu: návrh stavby
autor: Mgr. Ing. arch. Jan Pospíšil, Ing. arch. Tomáš Machovský, studioPAB
spolupráce: Ing. arch. Markéta Šana
místo: Velký Týnec
PRŮVODNÍ TEXT
Cílem návrhu je povýšit nevyhovující stav prostředí dvora Kulturního domu a přilehlých budov. Snahou bylo zachovat základní kostru místa a vazby na okolí, např. vnímat říčku Týnečka, zohlednit orientaci ke světovým stranám a k okolním objektům, vzít v potaz provoz Kulturního domu. Po vzájemných diskuzích nad zadáním a dispozicemi i alternativami, návrh předkládá ucelené provozní a dispoziční řešení, které odpovídá požadavkům stavebníka. Stávající dvorní přístavba je pro účely zadání rekonstruována, nově je navržen objekt přiléhající k ulici Na Výstavišti. Ve dvorní přístavbě je v přízemí navržena jídelna se zázemím, kancelářské zázemí pro účely obce, technické prostory a šatny pro účely základní školy. Ve 2. nadzemním podlaží jsou navrženy dvě učebny pro účely základní školy, společně s potřebným zázemí kanceláři, toalet, úklidových prostor a prostor pro volný pohyb žáků. Jednotlivé podlaží jsou propojeny výtahem, splňující bezbariérové požadavky na prostory. V nové objektu je navržena mateřská škola, se souvisejícím provozy. Provozní a dispoziční řešení bylo průběžně konzultováno se stavebníkem a také se zástupcem Krajské hygienické stanice, tak aby řešení odpovídalo požadavků.
Území, vymezeno ulicí Na výstavišti na severu a říčkou Týnečka na jihu, je charakteristické svou podélnou osou, rovnoběžnou s říčkou Týnečka. Tento charakter území, definuje orientaci budov, umístěných rovnoběžně s podélnou osou, definuje také orientaci hlavních vstupů, přiléhající k ulici Na Výstavišti, a orientaci pobytové zahrady směrem na jih, mez i nově navržený objekt a říčku. Rozložení budov na pozemku vymezují navazující volné prostory na dvorní vstupní a obslužnou část , a na část pobytovou, přiléhající k objektu mateřské školy.
Architektonické řešení klade důraz na solidní a kvalitní provedení, materiálové a barevné řešení. Návrh se snaží přidat vrstvu, která bude důstojná v historii vývoje obce a řešené lokality. Návrh vychází z každodenní situace. Figura domu sleduje příběh cesty do školky nebo školy. I přes relativně stísněné okolí. Nabízí velkorysý venkovní nástupní prostor před vstupem – scénu pro loučení, vítání i neformální setkání. Dvoje velké vstupní dveře usnadní orientaci. Stříška umožní úkryt před deštěm. Kompozice nových objektů postupně graduje po směru toku Týnečky. Od oplocení přes nízkou hmotu mateřské školy se zvedá u vstupního bloku do ZŠ. Hmota schodiště se zvedá do 2np obtočením kolem torza komína, kde vytváří pomyslný vrchol gradace. Tato posloupnost se pák dále stupňuje až k monumentální budově kulturního domu. Ve stávajícím hospodářském objektu bude umístěna škola. Obvodové zdivo bude zachováno, zachován bude i strop nad 1np tvořený plochými klenbami do ocelových nosníků. Strop nad 2np jakož i krov budou odstraněny. Na objektu bude vybudována nová sedlová střecha s prostorem krovu jako součást interiéru. V přízemí je umístěno technické zázemí, šatna, přípravna a prostor jídelny, který je nově zbudovaným velkorysým otvorem na východní straně propojen se zahradou.
Budova školky se snaží být maximálně přívětivá z hlediska bezbariérovosti a zejména vizuálního i provozního napojení na zahradu. Obě oddělení MŠ jsou situována v přízemí, podélně se zahradou tak, že jsou ideálně orientovány do zahrady na jižní straně. Propojení s exteriérem zajistí velké prosklené plochy, jižní orientace je rovněž ideální z hlediska instalace zastínění. Předěl mezi interiérem a zahradou je doplněn o prostornou terasu, která v teplých měsících umožní expanzi výuky do exteriéru. Kvůli optimalizaci prostor je komunikační páteř domu navržena jako široká pobytová chodba, která v sobě integruje funkci šaten. Vzniká tak prostor, který umožňuje živou interakci mezi dětmi, rodiči i vychovateli. Chodba je osazena vestavnými sedáky a skříňkami, přes prokládací skříň je možné vstoupit do heren a dětských toalet. Toto interaktivní prostředí se skříňkami a sedacími parapety se propisuje na severní straně rytmem odskakujících oken, skrze které se propojí život v chodbě s veřejným prostorem. Rytmus oken opakuje střídání sedáků a skříněk v interiéru a rovněž odpovídá konstrukčnímu modulu nosných prvků stropu. V tomto rytmu je členěna celá fasáda. Obklad s profilovaných plechů (ev. dřevěných latí) je po modulech členěn svislými polosloupky. Fasádní princip se opakuje i na vyšší budově ZŠ, opuštěn je pouze na hranolové hmotě nad schodištěm, která je vizuálně odlehčena.